apatyka

Čínská medicína-pět chutí

Čínská medicína se od tibetské medicíny liší v tom, že stravu považuje za lék. Od západní medicíny se čínská medicína liší v tom, že podle pravidel čínské medicíny každé jídlo může působit jako lék nebo nelék ( nemůžu napsat  přece jed). V pojetí západní medicíny známe diety na játra, na ledviny ,na hubnutí. Čínská medicína naopak řeší nerovnováhu jin-jangu.

Čínská medicína se řídí zákony pěti elementů, rozlišuje při všem lidském dění prvky dřevo-oheň-zem-kov-ledviny. Ke každému z těchto pěti prvků se v čínské medicíně přiřazuje pět příslušných „něco“: pět chutí, pět energií, směr pohybu a rychlost potravin, vlastnosti a účinky.

Západní medicína sleduje u potravin nutriční hodnotu, proteiny, kalorie, vitamíny atd.Čínská medicína se spíše zajímá o to, jak na mě bude potravina působit, jestli mě zahřeje či ochladí, jestli zpomalí průjem nebo podpoří pohyb stolice ven.

Pět chutí v čínské medicíně

kyselá- náleží k prvku dřevo, kam spadají játra a žlučník

hořká –náleží k ohni, srdce, tenké střevo, osrdečník a tri ohně

sladká-náleží k zemi, žaludek, slinivka slezina

štiplavá (palčivá-pronikavě ostrá)-náleží ke kovu, střevo, plíce

slaná-náleží k vodě, ledviny, močový měchýř

Protože v čínské medicíně je potravina lék, je-li používána v přiměřeném množství, tehdy  uvádí do harmonie.Zároveň stejná potravina se může v čínské medicíně stát jedem pro organismus, je-li jí nadbytek. Bez soli nemohou pracovat ledviny, je-li soli nadbytek , tak všichni ať už znají čínskou medicínu nebo neznají, tak ví, že sůl ledvinám nesvědčí, je potřeba ji omezit.Jiný příklad je, že poživatel alkoholu v nadměrném množství ráno při bolesti hlavy vyžaduje kyselou okurku. Játra si sama řekla, co jejich neharmonický stav vyrovná. Také další příklad nevyžaduje podrobnou znalost čínské medicíny: obézní člověk potřebuje sladkou potravinu, protože prvek zem obhospodařuje žaludek, slinivku, slezinu. Těchto znalostí určitým způsobem využívá i tibetská medicína. V Tibetu se mnohde na ulici, pro Evropana v nehygienických podmínkách , prodává jídlo. Jídlo je pálivé a štiplavé, což jsou chuti náležející ke kovu, který zodpovídá za čistotu, hygienu, imunitu.

Kyselé chuti  v čínské medicíně odpovídá :

např. jablka, meruňky,hroznové víno, grapefruity, mango, olivy, broskve, ananas, švestky, maliny, fazole adzuki, mandarinky, rajčata, ocet , extrémně kyselé jsou hrušky a švestky a další

Hořké chuti v čínské medicíně odpovídá

káva, jádra meruněk, kedlubna, hlávkový salát, celer, lehce hořký je ženšen a tykev a další

Sladké chuti v čínské medicíně odpovídá

Jablka, banány, červená řepa, kukuřice, okurky, med, mléko, olivy, broskve, burské oříšky, adzuji, špenát, tykev, rajčata, meloun, pšenice, cukr a mnoho dalších, je to nejobsáhlejší skupina potravin

Štiplavé a lehce štiplavé chuti v čínské medicíně odpovídá

pepř, skořicová kůra, hřebíček, česnek, zázvor, máta, ředkvička, porek, majoránka, badyán, pažitka , kmín a další

Slané chuti v čínské medicíně odpovídá

sůl, pažitka, mořské řasy, chaluhy, mléko, vepřové maso, kachna, krabi, šunka a další

Z rychlého přehledu vidíte, že v čínské medicíně může mít jedna stejná potravina více chutí. Tyto znalosti byly empiricky zjišťovány a zařazovány během staletí, kdy se čínská medicína věnovala léčbě pomocí potravin.

Společné účinky potravin v čínské medicíně

Kyselé potraviny zpomalují pohyb, jsou brzdící, tlumí tedy průjem a pocení.

Hořké potraviny redukují tělesnou teplotu, vysušují tělesné tekutiny, snižují horečku a vyvolají průjem

Štiplavé potraviny  vyvolají pocení a podpoří pohyb energie

Slané potraviny uvolní zatvrdliny, zmenší tuhnutí svalů nebo žláz.

S pomocí knihy Čínský systém léčby potravinami -Henry C.Lu